Každý rok si 14. září připomínáme svátek Povýšení svatého Kříže. Jak vznikl a jaké události za ním stály?
Abychom tomu více a lépe porozuměli, je třeba zdůraznit, že kříž je jeden z nejstarších symbolů lidstva a je známý ve většině starověkých náboženstvích. Byl populární již ve starém Egyptě a symbolizoval život. Kříž byl také symbolem řeckého Dionýsa, babylonského Béla, tyrského boha Dumuziho a severského Ódina. Pro indoevropské národy Persie a Indie kříž symbolizoval oheň a často měl podobu svastiky. Také Keltové, Slované a Germáni používali toto znamení dlouho před začátkem křesťanské éry. U Slovanů stejně jako u indoevropských národů byl kříž běžně spojován s přírodními silami (především sluncem, ohněm a životem) a symbolizoval rovnováhu vesmíru, měl zajistit štěstí, prosperitu a přízeň bohů. V císařství římském byla smrt na kříži nejkrutějším a nejpotupnějším trestem, který mohl být za spáchané zločiny uložen. Odsouzenec umíral krutou smrtí, v důsledku mdlob a horečky, dusil se. Římští občané nemohli být touto formou odsouzeni. Podstupovali ji pouze otroci a ti, kdo patřili k národům podřízeným Římu, mezi nimi také Ježíš.
Svátek Povýšení svatého Kříže, který se slaví v polovině září, má své kořeny v křesťanství a je spojen s několika významnými událostmi. Jeho počátky sahají do 4. století, kdy císařovna Helena, matka císaře Konstantina Velikého, našla během své pouti do Svaté země údajné relikvie pravého kříže, na kterém byl ukřižován Ježíš Kristus. Tento objev vedl k vystavení těchto relikvií věřícím v Jeruzalémě a později k jejich slavnostnímu vyvýšení v nově postavené Bazilice Božího hrobu. Další významnou událostí bylo znovuzískání kříže z rukou Peršanů v 7. století byzantským císařem Herakleiem, který jej triumfálně vrátil do Jeruzaléma.
Tento svátek tak připomíná nejen utrpení a smrt Ježíše Krista, ale je také symbolem vítězství dobra nad zlem, znamením naděje, lásky Boha k člověku, smíření a vzkříšení.
S tímto svátkem je také spojena jedna legenda, ve které se vypraví jak Konstantin Veliký měl jít před svým zvolením za císaře v roce 312 do boje proti svému protivníkovi Maxenciovi. Jedné noci se mu ukázal kříž se slovy: „In hoc signo vinces.“, což znamená: „v tomto znamení zvítězíš“. Znamení kříže nechal namalovat na zbroj svých vojáků. Bitvu na severním okraji Říma císař Konstantin skutečně vyhrál. Následujícího roku vydal slavný Milánský edikt, ve kterém dal křesťanům definitivně svobodu.
Tento svátek nám všem říká, že Kříž má význačné místo v životě člověka. Má být povýšený nad všechno ostatní, protože skrze něho nám přišla spása. Je to znamení, které by mělo být natrvalo v našich příbytcích, ale i v našich srdcích. A vždy, když sami prožíváme svůj vlastní kříž, měli bychom se snažit nést ho tak odevzdaně, jako Kristus ten svůj.
o. Mariusz
